Jak jsme se měli na výletě?

Dvoudenní výlet na konci školního roku byl odměnou za naše společné válčení s učením. Všichni jsme se těšili už dlouho dopředu, i když jsme trochu trnuli kvůli počasí. Tak deštivé jaro jako letos se jen tak nevidí. Drželi jsme všichni palce, abychom nemuseli chodit dva dny jen v pláštěnkách a… povedlo se! J Možná jsme ty palce mačkali až moc, protože tropická vedra, která panovala 10. a 11. června, stála za to i v Beskydech…

Cesta na Visalaje byla pohodová, nevím, jestli jste všichni zaslechli pochvalu od dvou babiček, které jely na Morávku: „Take fajne děcka to su, ja sem měla strach, když nastupovaly, že to zas bude taky kraval jak dycky, ale ni!“ J Přidávám se k babčám, a chválím vás všechny za bezproblémové cestování!

Chatky u hotelu Visalaje jsme zabydleli jedna dvě a po malé pauze jsme vyrazili zdolat nejvyšší beskydský vrchol.

Přestože nás o den dříve ve škole od výstupu na Lysou všichni odrazovali a tipovali, že to mnozí z vás (z nás) neujdou, k cíli jsme dorazili ve skvělém čase a dokonce bez ztrát na životech J Slíbenou cílovou prémii jste si právem zasloužili a já mám radost, že vám šátky s blechou moc sluší! Po relaxační přestávce a dobití energie (především prostřednictvím kofoly, zelňačky, nanuků, česnekačky, hranolků, pohárů a kdoví čeho ještě) jsme zpátečních osm a půl kilometrů zvládli úplně hravě.

Večer byl dlouhý, museli jsme toho stihnout hodně – sprchu a převlečení do čistého, odpočinek v chatkách i na hřišti, výbornou večeři, chystání táboráku a opékání buřtů, bláznivé válení sudů (fakt by mě zajímalo, čí to byl nápad J), společné hry a vyprávění Honzíkových děsivých historek, stezku odvahy i povinné vyčištění zubů před spaním. Večerka byla v jedenáct a tak nějak jsme si s kolegyní Šárkou Onderkovou myslely, že toho na všechny bylo docela dost a brzy bude klid. Samozřejmě jsme se parádně spletly J

Ráno pro změnu nemohla většina blech zase dospat – „díky“ za budíček J Ještě před snídaní si někteří nezmaři zvládli venku zacvičit a dokonce si zahrát plážový volejbal!

Dopolední výlet byl proti tomu čtvrtečnímu úplná „brnkačka“, šli jsme jen na Bílý Kříž (cesta tam a zpět měřila pouhých pět kilometrů). Na Bílém Kříži jsme všichni překročili státní hranici se Slovenskem, ale raději jsme se zase rychle vrátili zpátky na Moravu k příjemnému posezení u horského hotelu Sulov s bernardýnem Bohouškem.

Po návratu na Visalaje už na nás čekal oběd – pro změnu bezva řízky J Odjezd autobusu se blížil, takže zbývalo sbalit věci do batohů a aspoň naoko předstírat úklid chatky J Ve volném čase jste pak ještě využili možnost zahrát si volejbal (teplomilné typy, které ještě neměly dost sluníčka), nebo pink ponk a stolní fotbal (v příjemném chládku v budově).  V každém případě jste ze sebe asi vydali poslední zbytky energie, protože jsem některé z vás musela před Ostravou v autobuse budit J

Výlet byl skvělý! A nebylo to jen proto, že vyšlo počasí i všechno, co jsme si naplánovali. Supervýlet jste z něj udělaly vy, moje milé blechy z 5. B J

MOC VÁM VŠEM DĚKUJU!!!

Kamila Vávrová

Pokud si chcete prohlédnout krátké fotovideo, pusťte si zvuk a klikněte sem - https://www.youtube.com/zslukasove#p/a/u/0/v0KeLa-ONOU