Ze slohových prací....

Ovládáme nové možnosti komunikace

Tak a popíšu vám, jak se dostanu k e-mailu a co proto musím udělat. Tak za prvé musím vypnout Tobinkovy písničky na YOU – TUBE, které tak rád poslouchá a alespoň půl hodiny poslouchat jeho křik, protože chce dál poslouchat. Ale to mi nevadí, dám si sluchátka a můžu začít.

Za druhé najedu na internet a do ikonky pro e- mail napíšu svoji adresu e- mailu a pod to svoje heslo.

Za třetí se mi otevře e-mail a vlasy mi vstanou hrůzou na hlavě, kolik lidí mi zase napsalo. Takže než se vůbec dostanu ke psaní, tak mi to trvá dvě hodiny a maminka prosí, ať ji pustím na počítač, takže mi nezbývá nic jiného, než ji tam pustit. Takže z toho nebude nic. Zkusím to zítra, snad to vyjde.

Terka Kellerová

Moje cesta za vánočními kapry

Můj příběh začíná pár dní před Vánocemi, kdy se rodiče rozhodli, že koupí vánoční kapry. Rodiče se dohadovali, kam kapry pojedeme koupit.

Nakonec se rozhodli pro Tesco. Musím podotknout, že mi byly tři roky. Protože rodiče vybírali i jiné zboží a já se nudila, rozhodla jsem se, že si pro kapry zajdu sama. Maminka se otočila a byla v šoku, že tam nejsem. Začala panikařit a taťka jí uklidňoval. Začali mě hledat po celém obchodě a nakonec mě našli u kaprů, kde jsem vesele se smála a ťukala na sklo. Rodiče byli rádi, že mě našli a že jsem v pořádku. Koupili jsme kapry a jeli jsme domů. Od té doby každé Vánoce vzpomínáme na nakupování kaprů bez rodičů.

Nikola Slováčková