Hodina slohu - písmena

Základem pro práci v hodině byl tento text:

Já vážně nevím, jestli se ti bude líbit. Je totiž celé hranaté, samý roh a přímá čára, jedním tahem ho nenakreslíš. A představ si, vypadá jako hrábě! Ondřej Sekora ho dokonce nakreslil jako vylámaný hřebínek. Ale já ho mám stejně ráda. Nejvíc ze všech. A víš proč? Je totiž moje. Dostala jsem ho do maminky, když jsem se narodila. Stálo na začátku mého jména a stojí tam dodnes. Ale musím si ho hlídat. Kdybych ho někde ztratila, bude ze mě liška.

Zadání bylo víc než jasné - pokusit se napsat podobný text o tom "svém" písmenu. Jak se to holkám a klukům povedlo, posuďte sami... :-)

 

 

 

Připadá mi jako kladivo nebo krumpáč. Je to čára svislá a vodorovná. A představte si, kdyby mi ta vodorovná upadla! To bych byl ale Iomáš! To zní hrozně, radši tam tu vodorovnou přilepím sekunďákem, snad tam bude držet.

Tom Eisner

 

Moje písmeno vypadá jako půlka korunky. V mém písmenku jsou čáry, dvě dlouhé a dvě krátké. Dali mi ho maminka s tatínkem. Už nikdy nebude jiné. Mé jméno se podobá Marťanovi. Ale nebojte, zelená nejsem. V mém písmenu je zobáček od ptáčka. Vypadá taky jako náhrdelník na krku. Kdybych mé písmenko ztratila, tak jsem Artina.

 Marťa Haščinová

 

Mé písmeno má jedno břicho, jednu čáru. I tak se mi líbí moc, protože má jeden roh. Píšu si ho na písemky, pyšní se mi na začátku jména, kdybych ho tam nenapsal, mé jméno by nemělo smysl. Vypadalo by tak - Atrik.

Páťa Kubiš

 

Mě se vážně tohle písmeno líbí. Je to taková zakřivená přímka. Nevím proč, ale N se mi líbí nejvíc. Už jsem si na něj zvykla. Mám ho od narození. Stejně jako jiné děti mají své začáteční písmeno, tak i já mám. Maminka s tatínkem na mě volají Nikolko, Niki, někdy, když se naštvou, mi říkají Nikolo!!! Ve škole na mě volají Niki, Nikčo a já zase na ně volám jejich písmenky. Mé písmenko je v různých slovech, jak třeba nanuk, nákup, dokonce jsou tu i zájmena záporná - nic, nikdo - a zájmeno neurčité - nějaký. Tak to je vše, někdy naschle u písmenka N.

Nikča Slováčková

 

Kdybych neměl svoje písmenko, tak by se mi moje jméno asi moc nelíbilo. Bylo by takové krátké a divné. Já si svého písmenka vážím, mně se líbí. Já nevím, jak vám, ale mně doopravdy ano. Je celé zakroucené. Je to písmenko velice hezké. Kdybych ho neměl, byl bych Etr, Eťa a v dětských slovech Eta – známá značka elektrospotřebičů.

Péťa Mančík

 

 

D je moje písmenko, a když ho obrátím, vypadá jako A. Když jsem byla malá, kreslila jsem loďku jako obrácené D. A když jsem ho měla napsané, tak jsem přikreslila stožár a vlajku. Ta loďka se jmenovala D, byl to můj první povedený obrázek a moc moc moc se mi líbil. Dědeček mi vymaloval pokojíček a jedno velké sluníčko nad postýlku, tam jsem si lepila fotky a měla jsem tam můj obrázek loďky…

Domča Kašperová

 

Šel jsem do školy a tam leželo T.

Tom Vitonský

 

Mé písmenko je tak hezké, má totiž svislou čárku a dva baculaté obloučky. Vypadají jako vrána v letu na bok. Moje nejlepší kamarádka mé písmenko zná také, jsme jako sestry se stejným písmenkem na začátku křestního jména. Když se svislá čárka spojí s vránou, vznikne z toho mé nejoblíbenější písmenko. Ale kdybych ho neměla, mé jméno by se celé zhroutilo. Přece nejsem Arunka.

Barča Černá

 

Moje písmeno vypadá jako polovina motýlka. Strašně se mi líbí, protože moje jméno pochází z Říma. Moje kamarádka se jmenuje jako já, jsme nejlepší kamarádky. Měla jsem se jmenovat Karin, ale tatínek trval na svém, a tak bylo po jeho. Teď sedím ve škole a přemýšlím, co bych mohla o svém jméně ještě říct. No, když takhle přemýšlím, už mě nic nenapadá. Ale ještě musím dodat, že jsem se svým jménem spokojená.

Barča Kocubová

 

Moje jméno je krátké sice. Ale není hrozné. Rodiče mě tak pojmenovali. Vypadá jako klouzačka, ale nechci o něj přijít. A jestli je nakonec k smíchu, tak zažiju, jaké to je. Ale k smíchu by to bylo, kdybych přišel o to písmeno a moje jméno by bylo An. Ale to je nemožné, že. Doufám?

Jan (Honzík) Kolář

 

Je to moje nejoblíbenější písmeno, protože začíná na začátku mého a bráškova jména. A víš, jaké to je? Ne, to ti neřeknu, budu tě chvíli napínat. Vypadá jako rozcestí nebo křižovatka. Nebo taky jako písmeno L, ale ta delší čárka je uprostřed. Začíná na to spoustu věcí, tak třeba: ve škole se na to píše křídami, nebo čím se volá na druhou stranu, nebo kdysi posílali místo dopisu….. . Tohle písmeno je pro mě i mého brášku vzácné.

Terka Kellerová

 

Moje písmeno je krásné. Když ho převrátím, vypadá jako moderní židle z Ikei. Když se na něj podívám, vidím tyč semaforu. Pokud se na něj podívám jako úryvek, připadá mi to jako lišta spojující dvě okenní výplně. Kdyby mi ho rodiče změnili, byl bych asi Robi, nebo jako hypermarket Obi.

Tobi Czekaj

 

Moje písmenko se skládá ze dvou přímek, které jsou k sobě kolmé. Vypadá jako obrácený smeták bez chloupků, které jsou dole. Víte, je to písmeno, na které začíná dost jmen. Když spojíte čáru s čárou, vznikne trojúhelník, který vypadá jak plachta od lodi. V abecedě je za S, nebo Š. Už ho nosím jedenáct let a stále se mi líbí.

Terka Sládečková

 

Víte, maminka s tatínkem mi ho dali, když jsem se narodila. Vybírali mi ho celý rok. A když na něj přišli, říkali si, jestli je to správné jméno. A bylo. Mám ho dodnes, mám ho dvakrát ve jménu a v příjmení. Dá se napsat jedním tahem. Je to úplně lehké. Musím si ho hlídat! Vím, že by mi neuteklo, ale jistota je jistota.

Verča Vrkočová

 

Na začátku svého jména mám nádherné písmenko. Když ho vidím velkým tiskacím a otočíš ho tak, aby leželo, tak trochu vypadá jako otevřený zobák. Jenom jedním způsobem to napíšeš jedním tahem. Jinak ne!!! Tak co, už víte, jak se jmenuji a jaké je to nádherné písmenko? Ne? Tak já vám ještě napovím! Kdybych ho ztratila, jmenuji se Ichaela.

Míša Cholewová

 

Moje písmenko má jednu čárku a veliký oblouček. Vlastně je to takové bříško. Když si ho převrátím, tak vypadá jako A. Když se píše jako tiskací, tak si ho pletu s B. Jsou i jiná jména na D, například David, Daniel, Dáda a Drahuška.

Domča Pavelová

 

 

Posledním dvěma obrázkům schází texty, protože holky nebyly při hodině slohu ve škole. Moc ráda je ale doplním. Takže, Dančo, Saši, zkuste něco vymyslet :-)

                  

 

 Kamila Vávrová